esej

Kdo umývá nádobí

O práci placené i neplacené, lásce a zdraví

„S výjimkou několika mužů není nikoho třeba přesvědčovat, že ženy vždycky byly a stále jsou tou zaměstnanější polovinou lidstva. Tvoří polovinu populace světa, připadne na ně dvě třetiny odpracovaných hodin, deset procent vyplacených mezd a vlastní jedno procento světového majetku.“

Česká republika feminismus sociologie

11.04.2025 |Kateřina Lišková | esej

Lekce Anežky České

Charita i prezentace rodu ve 13. století

Střídání, spojování a vyvažování práce duchovní, organizační, sociální, charitativní a politické najdeme v 13. století v našich dějinách. Připomínáme jednu z nejvýraznějších činorodých žen, které tehdy s myslí obrácenou k Bohu nezapomínaly na svůj původ a z něj vyplývající závazky.

Anežka Česká církev klášter politika středověk ženská otázka

07.04.2025 |Tomáš Borovský | esej

Hrdinky, nebo hysterky?

Feministická debata raného novověku před érou feminismu

Z výzdoby ložnic luxusního novomanželského apartmá ve vile Kratochvíle, vystavěné kolem roku 1590 v jižních Čechách, lze vyčíst navzájem velmi odlišné dobové představy a vzkazy o povaze žen. Jak se v renesanci a baroku vyvíjel spor zvaný querelle des femmes?

baroko literatura renesance umění ženská otázka

21.03.2025 |Ondřej Jakubec | esej

Angažovat se od stolu

O každodennosti literární práce

Rozhlížím se po svém stole. Chaotická konstelace: knihy, psací potřeby ve všemožných seskupeních, popsané útržky papírů, dohořelé svíčky, nedopité hrnky, kapesníky a uprostřed notebook. Dalo by se říct, že můj psací stůl představuje určitou formu sociálního prostoru, kde se stírají hranice mezi mnou a světem, mým tělem a předměty, prací a volným časem. U svého stolu píšu, pracuji a odpočívám, jím, diskutuji i rozjímám. A tak moje každodennost začíná právě u stolu. Stává se prostorem, který tělesně a bytostně zabírám, který také podpírá moje psaní.

feminismus literatura Virginia Woolfová

09.03.2025 |Michaela Rumpíková | esej

Obrázky domoviny

Češi, Slováci a Rusíni v Americe v dobách Hordubala

Karel Čapek v Hordubalovi vystihl rozdvojený pocit emigranta po návratu domů, podemletý nedůvěrou na všech frontách. Idealizované představy o životě v Americe, ale i o zemi, z níž Hordubal odjel, přerůstaly v meziválečné době ve stereotypy. Některé doznívají i dnes.

Československo migrace první republika USA

17.02.2025 |Marta Filipová | esej

Doba zlomová

Jak Češi před deseti lety objevili islám

Od započetí takzvané evropské migrační krize, kdy do Evropy, nikoliv však České republiky začali proudit lidé z muslimských zemí, zanedlouho uběhne deset let. Způsob tehdejší veřejné debaty, v níž téměř chyběli akademičtí odborníci, byl přelomový a naše politická kultura je jím poznamenaná dodnes.

Česká republika Islám média migrace politika

13.02.2025 |Bronislav Ostřanský | esej

Do Ruska za prací

Švýcarské vychovatelky v carské říši

Švýcarsko dnes patří k evropským zemím s největším podílem cizích státních příslušníků na svém území – dvacet pět procent z devíti milionů obyvatel. Kdo by si pomyslel, že po dlouhou dobu bylo Švýcarsko zemí, z níž lidé odjížděli? Emigranti směřovali především do Ruska, kde mezi lety 1700 a 1917 žilo padesát až šedesát tisíc Švýcarů, značnou část z nich tvořily ženy.

dějiny migrace Rusko Švýcarsko

05.02.2025 |Danièle Tosato-Rigo | esej

Jste to, co jíte

Byzantská verze hodiny stolování

Už jste obědvali? Večeřeli? Jídlo je něco, čemu se (snad) věnujeme každý den, ale přemýšleli jste někdy o tom, jak jíte? Jedli jste sami, s přáteli, rodinou, či ve formálním prostředí? Jaký druh jídla jste měli, z jakého nádobí a jakým náčiním jste jedli? Jídlo je tělesná činnost, nabíráme materiál a vkládáme ho do svého těla, hraje skutečně významnou roli v našem sebepojetí.

archeologie Byzanc kultura

16.01.2025 |Ian Randall | esej

Poetika resilience

Psychická odolnost pohledem narativní psychologie

Některé příběhy jsou více „k životu“ než jiné. Vznik a vývoj narativní psychologie i konkrétní výzkum psychické odolnosti seniorů, který probíhal v pražském Psychologickém ústavu, odhalují, jak hluboký význam mají žánry našeho vyprávění o sobě, ale i o svém společenství.

Česká republika poetika psychologie stáří

12.01.2025 |Vladimír Chrz | esej

Zvrhlé umění a moderní management

Věda, badatelé a nacismus

Nacistický režim krutě zasáhl do německého vědeckého prostředí. Ty, které nezničil, donutil k emigraci, vnitřnímu exilu, či je přesvědčil ke spolupráci a samotná věda, často pokřivená, se stala falešným argumentem v rukou nacistických vůdců. Porážka nacistického režimu však pro mnohé z kompromitovaných badatelů neznamenala konec jejich vědecké kariéry.

nacismus propaganda umění věda

15.12.2024 |Adrien Palladino | esej

Věda, scientismus a právní stát

Co je moderní věda ?

Fakta a vědecké výzkumy se čím dál častěji propíjejí do běžného života současných společností. Co je však moderní věda? Jak se k ní vztahuje lidská svoboda? A jakou roli v tom všem hraje či má hrát právní stát?

právo stát věda Západ

07.12.2024 |Michael Esfeld | esej

Svědkové doby přelomu

O zaniklých pražských hudebních klubech a jejich roli v porevoluční společnosti

V nesvobodných systémech se umění příliš nedaří. To oficiální slouží jako nástroj propagandy nebo má alespoň za úkol nepohoršovat, vyvolávat dojem klidu a stability. Místy, kde se měla koncentrovat ideologicky vhodná kreativita, byly za socialismu obvodní kulturní domy a jejich pobočky. Mnohdy se ale jejich řediteli či ředitelkami staly osvícené osoby, kterým se podařilo vybudovat skutečné oázy kultury, často s přesahy do undergroundu. Pražské kluby Na Petynce a Delta, které se v porevoluční době staly centry alternativní, folkové nebo punkové subkultury, jsou toho skvělým příkladem.

hudba Praha Sametová revoluce

15.11.2024 |Karolina Válová | esej

Menu

Filter