esej

Nuance

Příběh katedrály ve Farasu, kolonialismus a zjizvené dějiny Polska

Když jsem na konci roku 2023 poprvé v Národním muzeu ve Varšavě vstoupil do sekce věnované katedrále Faras, byl jsem v šoku. V moderně designované expozici visely desítky maleb stržených v chrámu v dnešním Súdánu. Naprosto neznalý kontextu jsem se nemohl ubránit pocitu, že zažívám něco podobného jako při návštěvě Britského muzea v Londýně, kde se nachází aténský Parthenón, nebo při prohlídce sbírky egyptského umění v Louvru.

archeologie kolonialismus Polsko

20.09.2024 |Ivan Foletti | esej

Věda, scientismus a právní stát

Co je moderní věda ?

Fakta a vědecké výzkumy se čím dál častěji propíjejí do běžného života současných společností. Co je však moderní věda? Jak se k ní vztahuje lidská svoboda? A jakou roli v tom všem hraje či má hrát právní stát?

právo stát věda Západ

07.12.2024 |Michael Esfeld | esej

Angažovat se od stolu

O každodennosti literární práce

Rozhlížím se po svém stole. Chaotická konstelace: knihy, psací potřeby ve všemožných seskupeních, popsané útržky papírů, dohořelé svíčky, nedopité hrnky, kapesníky a uprostřed notebook. Dalo by se říct, že můj psací stůl představuje určitou formu sociálního prostoru, kde se stírají hranice mezi mnou a světem, mým tělem a předměty, prací a volným časem. U svého stolu píšu, pracuji a odpočívám, jím, diskutuji i rozjímám. A tak moje každodennost začíná právě u stolu. Stává se prostorem, který tělesně a bytostně zabírám, který také podpírá moje psaní.

feminismus literatura Virginia Woolfová

09.03.2025 |Michaela Rumpíková | esej

Aby náš svět nezanikl

Hledání zdrojů odolnosti v minulosti

Resilience čili odolnost lidské společnosti patří v poslední době k nejdůležitějším výzkumným tématům. Letos započal velký vědecký projekt s názvem Připraveni na budoucnost. Je zaměřený na výzkum základních principů odolnosti lidské společnosti v historické perspektivě a na využití získaných poznatků pro současnost. Spolupracují na něm odborníci a odbornice z humanitních i přírodních oborů. Hlavní iniciátor a koordinátor projektu vysvětluje, kudy na to jdou.

dějiny společnost věda

28.09.2024 |Jiří Macháček | esej

Obrázky domoviny

Češi, Slováci a Rusíni v Americe v dobách Hordubala

Karel Čapek v Hordubalovi vystihl rozdvojený pocit emigranta po návratu domů, podemletý nedůvěrou na všech frontách. Idealizované představy o životě v Americe, ale i o zemi, z níž Hordubal odjel, přerůstaly v meziválečné době ve stereotypy. Některé doznívají i dnes.

Československo migrace první republika USA

17.02.2025 |Marta Filipová | esej

Zvrhlé umění a moderní management

Věda, badatelé a nacismus

Nacistický režim krutě zasáhl do německého vědeckého prostředí. Ty, které nezničil, donutil k emigraci, vnitřnímu exilu, či je přesvědčil ke spolupráci a samotná věda, často pokřivená, se stala falešným argumentem v rukou nacistických vůdců. Porážka nacistického režimu však pro mnohé z kompromitovaných badatelů neznamenala konec jejich vědecké kariéry.

nacismus propaganda umění věda

15.12.2024 |Adrien Palladino | esej

Lekce Anežky České

Charita i prezentace rodu ve 13. století

Střídání, spojování a vyvažování práce duchovní, organizační, sociální, charitativní a politické najdeme v 13. století v našich dějinách. Připomínáme jednu z nejvýraznějších činorodých žen, které tehdy s myslí obrácenou k Bohu nezapomínaly na svůj původ a z něj vyplývající závazky.

Anežka Česká církev klášter politika středověk ženská otázka

07.04.2025 |Tomáš Borovský | esej

Citlivá území

Pomník, veřejný prostor a jejich (ne)přátelé

Usazení tří nových soch andělů na sokl mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí začátkem letošního roku provázely zajímavě scestné interpretace z úst samotných sochařů. Jinak se zdálo, že argumentační zátěž, jež obnovený sloup dlouhodobě provází, vyústila spíš v nezájem veřejnosti. Vytrácení snahy chápat dějinné stopy v našem okolí se nám však může vymstít.

pomník Praha veřejný prostor

16.09.2024 |Ondřej Jakubec | esej

Import ze Západu

Formování významu feminismu u nás v devadesátých letech

V prvním desetiletí po roce 1989 považovala většina české společnosti všechno, co přicházelo ze Západu, za správné, ba dokonce za vzor k okamžitému napodobení. Netýkalo se to ovšem feminismu. Ten byl naopak po celá devadesátá léta pro mnohé sprostým slovem, bez ohledu na dlouhou tuzemskou historii ženského hnutí. Proč?

Československo feminismus Západ

15.10.2024 |Denisa Nečasová | esej

Jste to, co jíte

Byzantská verze hodiny stolování

Už jste obědvali? Večeřeli? Jídlo je něco, čemu se (snad) věnujeme každý den, ale přemýšleli jste někdy o tom, jak jíte? Jedli jste sami, s přáteli, rodinou, či ve formálním prostředí? Jaký druh jídla jste měli, z jakého nádobí a jakým náčiním jste jedli? Jídlo je tělesná činnost, nabíráme materiál a vkládáme ho do svého těla, hraje skutečně významnou roli v našem sebepojetí.

archeologie Byzanc kultura

16.01.2025 |Ian Randall | esej

Doba zlomová

Jak Češi před deseti lety objevili islám

Od započetí takzvané evropské migrační krize, kdy do Evropy, nikoliv však České republiky začali proudit lidé z muslimských zemí, zanedlouho uběhne deset let. Způsob tehdejší veřejné debaty, v níž téměř chyběli akademičtí odborníci, byl přelomový a naše politická kultura je jím poznamenaná dodnes.

Česká republika Islám média migrace politika

13.02.2025 |Bronislav Ostřanský | esej

Kdo umývá nádobí

O práci placené i neplacené, lásce a zdraví

„S výjimkou několika mužů není nikoho třeba přesvědčovat, že ženy vždycky byly a stále jsou tou zaměstnanější polovinou lidstva. Tvoří polovinu populace světa, připadne na ně dvě třetiny odpracovaných hodin, deset procent vyplacených mezd a vlastní jedno procento světového majetku.“

Česká republika feminismus sociologie

11.04.2025 |Kateřina Lišková | esej

Menu

Filter